|
|
Otázka legality hrozby a použití jaderných zbraní v kontextu ozbrojeného konfliktu na Ukrajině
Vetýšková, Eliška ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
Otázka legality hrozby a použití jaderných zbraní v kontextu války na Ukrajině Abstrakt Cílem této práce je zkoumat legalitu hrozby a použití jaderných zbraní z pramenů současné pozitivněprávní úpravy obsažené v mezinárodním právu veřejném za použití analytické a komparativní metody. Práce vychází z obecných východisek týkajících se práva mezinárodní bezpečnosti a otázky dovoleného užití síly (ius ad bellum) a zásad práva ozbrojených konfliktů (ius in bello). Hlavním dokumentem pojednávajícím o legalitě jaderných zbraní je posudek Mezinárodního soudního dvora z roku 1996 ve věci legality užití jaderných zbraní. Legalita hrozby a použití jaderných zbraní je neoddělitelně spjata s obecným zákazem použití a hrozby silou proti územní celistvosti a politické nezávislosti států stanoveným v Chartě OSN. Lze vycházet ze skutečnosti, že použití a i samotná hrozba jadernými zbraněmi by podle znění Charty OSN mohla být v rozporu s mezinárodním právem veřejným. Z pohledu ius ad bellum neexistuje obyčejové pravidlo, které by zakazovalo použití jaderných zbraní, přičemž jeho vzniku přímo zabraňuje strategie jaderného odstrašení. Otázka legality z pohledu ius in bello zůstává taktéž nevyjasněná, protože se MSD ve svém poradním posudku nevyjádřil k zákonnosti použití jaderných zbraní s ohledem na právo na sebeobranu...
|
|
|
Legalita jednostranných protiopatření v mezinárodním právu
Velechovský, David ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
Legalita jednostranných protiopatření v mezinárodním právu Abstrakt Cílem této práce je zkoumat legalitu jednostranných protiopatření v mezinárodním právu. Daný pojem odkazuje na opatření přijatá státem v reakci na mezinárodně protiprávní chování jiného státu za účelem přinucení tohoto provinilého státu k dodržování jeho závazků spočívajících v ukončení pokračujícího protiprávního chování a / nebo poskytnutí plné reparace. Vzhledem k decentralizovanému charakteru současného mezinárodního práva představuje protiopatření účinný prostředek přímého donucení dostupný (alespoň formálně) všem státům, na jehož základě mohou usilovat o znovuobnovení předchozího právního stavu. Avšak obdobně jako u jiných forem svépomoci, také protiopatření je náchylné ke zneužití, což je dále umocněno kontroverzní historií represálií a faktickou nerovností mezi jednotlivými státy. Z tohoto důvodu je legalita protiopatření podmíněna splněním řady podmínek. Tyto podmínky, dnes kodifikované v Návrhu článků o odpovědnosti států za mezinárodně protiprávní chování, jsou hlavním předmětem zájmu této práce, která je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola pojednává o mezinárodní odpovědnosti států a s tím souvisejícím institutem přímého donucení. Druhá kapitola se zabývá úlohou protiopatření v mezinárodním právu, kodifikačními pracemi...
|
|
|
Legalita vojenského zásahu během občanské války v Jemenu
Hambálek, Jiří ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
Shrnutí Cílem této práce bylo odpovědět na otázku, byl-li vojenský zásah koalice vedené Saúdskou Arábií, provedený v rámci operace Decisive Storm v průběhu občanské války v Jemenu v roce 2015 v souladu s mezinárodním právem či nikoli. Za tímto účelem je práce rozdělena do tří částí. První část práce, tvořená kapitolami 1 - 6, je zaměřena na rozbor případů legálního použití síly v mezinárodních vztazích, tedy případů sebeobrany, akcí Rady bezpečnosti podle kapitoly VII Charty OSN, intervence na pozvání vlády, koncept humanitární intervence a koncept R2P a roli oblastních dohod a organizací kolektivní bezpečnosti při udržování mezinárodního míru a bezpečnosti. Druhá část, tvořená kapitolou 7, obsahuje případovou studii, jejímž předmětem je počátek občanské války v Jemenské republice na přelomu let 2014 a 2015. Tato kapitola se zabývá příčinami a průběhem politické krize, která přerostla v občanskou válku mezi hútijskými milicemi a vládními ozbrojenými silami a vyvrcholila svržením prezidenta Hádího a následnou intervencí vojenských sil koalice arabských států vedené Saúdskou Arábií, na podporu jemenské vlády. Účelem této kapitoly je poskytnout ucelený a podrobný přehled aktivit jednotlivých aktérů konfliktu, zejména politických rozhodnutí prezidenta Hádího, okolností jejich přijetí, rozbor příslušných...
|
|
|
Legalita vojenského zásahu během občanské války v Libyi
Hambálek, Jiří ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
Shrnutí Cílem této práce bylo odpovědět na otázku, byl-li zásah NATO, provedený v rámci operace Unified Protector v průběhu občanské války v Libyi v roce 2011, v souladu s mezinárodním právem či nikoli. Za tímto účelem je práce rozdělena do tří částí. První část práce, tvořená kapitolami 1 - 5, je zaměřena na rozbor případů legálního použití síly v mezinárodních vztazích, tzn., případů sebeobrany a akcí Rady bezpečnosti podle kapitoly VII Charty OSN, značně kontroverzní koncept humanitární intervence a koncept R2P a roli oblastních dohod a organizací kolektivní bezpečnosti při udržování mezinárodního míru a bezpečnosti. Druhá část, tvořená kapitolou 6, obsahuje případovou studii, jejímž předmětem je občanská válka v Libyi v roce 2011. Tato kapitola se zabývá průběhem celého vnitrostátního konfliktu mezi libyjskou vládou, reprezentující autoritativní režim plukovníka Muammara Kaddáfího a povstalci, podporovanými vojenskými silami NATO a některými evropskými státy. Účelem této kapitoly je poskytnout ucelený a podrobný přehled jednotlivých vojenských operací obou stran konfliktu, rozbor rezolucí Rady bezpečnosti, věnovaných řešení tohoto konfliktu a dále též rozbor vojenského zásahu NATO v rámci operace Unified Protector. Třetí část této práce, reprezentovaná kapitolou 7, je věnována hodnocení legality...
|
|
|
Ochrana osobnosti z hlediska právní filozofie a platného práva
Němec, Ronald ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Harvánek, Jaromír (oponent) ; Beran, Karel (oponent)
OCHRANA OSOBNOSTI Z HLEDISKA PRÁVNÍ FILOZOFIE A PLATNÉHO PRÁVA 1. Závěr Na právo se můžeme dívat ze dvou hlavních pohledů. Právo buď je jen soubor psaných pravidel, které jsou připraveny lidmi na základě jistých zájmů, nebo jde o soubor pravidel, které jsou sice psané, ale jejich podstata vychází z vyššího normativního systému. První pohled je pohledem současným. Současná právní věda preferuje platné právo jako soubor pravidel, uveřejněných ve sbírce zákonů. Co není zákonem zakázáno, je dovoleno. Avšak tato právní filozofie vede k destabilizaci společnosti. Zákonodárce každý rok přijímá stovky novel a vytváří nové zákony, aby postihl nové skutečnosti, které se objevují ve společnosti. I přes snahu zákonodárce, je společnost stále nespokojenější s právním stavem společnosti. Společnost zjišťuje, že právo neplatí pro ty, kteří jsou schopni si najmout velké právní kanceláře, jenž jim dokáží nalézt mezeru v zákoně. I. Kant jako jeden z prvních nastínil problém mezi legalitou a legitimitou. Nejde však jen o otázku u zákonodárce, zdali činí legitimně i legálně, ale i u recipienta právní normy. Je každý legální úkon recipienta právního řádu České republiky legální i legitimní? Legální, pokud není v nesouladu s právním řádem, ano. Ale je i legitimní? A je i morální? juspozitivismu stačí jen ta skutečnost, že akt...
|
|
|
Mezinárodněprávní aspekty používání bezpilotních letounů v moderním ozbrojeném konfliktu
Janák, Michal ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
Diplomová práce se věnuje fenoménu ozbrojených konfliktů posledních několika let - bezpilotním letounům. Ač je nasazení bezpilotních letounů v ozbrojeném konfliktu často prezentováno jako revoluční, lze nalézt počáteční úvahy o letadlech ovládaných na dálku bez posádky na palubě již v období těsně po druhé světové válce. Dnešní verze představují tento historický koncept dovedený k dokonalosti, díky moderním technologiím. Jejich nasazení však vzbuzuje oprávněné úvahy, zda letouny nepředstavují humanitárním právem zakázaný bojový prostředek případně, zda jejich použití není v rozporu s válečným právem. Tato práce se snaží o identifikaci těch rozdílů odlišujících bezpilotní letouny od klasických pilotovaných letounů, které by mohly zapříčinit, že na ně bude z právního hlediska pohlíženo odlišně od konvenčních pilotovaných letounů. V první kapitole je nastíněn historický vývoj, který ukazuje, že koncepce dálkově ovládaných letounů není nová. Jsou zde nastíněny i některé politické aspekty, které vedly k volbě tohoto způsobu vedení války. Součástí této kapitoly je dále technická část, která přibližuje ty vlastnosti a charakter bezpilotních letounů, které mohou mít potencionální vliv na jejich právní posouzení. Druhá kapitole definuje a odlišuje hlavní dva druhy ozbrojených konfliktů, které zná současné...
|
|
|
Postavení správce daně při zabezpečení státních příjmů
Lodek, Jan ; Marková, Hana (vedoucí práce) ; Karfíková, Marie (oponent) ; Šramková, Dana (oponent)
Předmětem zkoumání této disertační práce jsou teoretické poznatky z oboru celního a daňového práva, provázané praktickými zkušenostmi realizující se prostřednictvím daňově (i celně) právních vztahů, jejich subjektů a objektů, práv i povinností účastníků řízení, v režimu procesního prostředí ZSDP, potažmo nového DŘ, jakožto komplexního pojetí řízení, v rámci samostatného odvětví finančního práva při naplnění odvětvotvorných kritérií v systému práva. Právní systém chápu ve více významech. Např. právní systém vykládám jako různě utvářený souhrn vztahů mezi odvětvími objektivního práva a právními normami. Tento termín pojímám jako soustavu základních právních systémů. V běžném významu lze charakterizovat právní systém jako právní soustavu vytvořenou na základě souboru prvků navzájem propojených určitou strukturou vztahů. Oproti tomu systém práva znamená označení struktury práva jako normativně právní konstrukce. Systém práva tak představuje vnější unitaritu a zároveň vnitřní diferencovanost práva. Diferenčním znakem členění práva na právní odvětví či pododvětví je charakter skupiny společenských vztahů, které jsou předmětem právní úpravy. Právní řád (objektivní právo) v určitém státě (národní právo) je vždy nějak strukturován. Způsob seskupení a uspořádání právních institutů do odvětví je podstatou...
|
|
| |
|
|
Legalita kosovského zásahu
Lachi, Olesea ; Kalová, Zuzana (vedoucí práce) ; Pospěchová, Lucie (oponent)
Údery NATO, hned po jejich zahájení, vyvolaly velké debaty na celém světě: dilema spočívala v tom, že snaha zastavit ?etnické čistky? kosovských Albánců ze strany Bělehradu měla tak nejistý právní základ: zásah NATO v Kosovu totiž neměl mandát Rady bezpečnosti OSN. Zákaz použití síly je jus cogens v mezinárodním právu a výjimky které vyjmenovává Charta OSN zásah neospravedlňují. Přesto, mezinárodní společnost považuje zásah legitimním. Ve své práce bych se chtěla zaměřit právě na otázku legality kosovského zásahu NATO, částečně i legitimity, nebo nakolik se dá vykompenzovat ?neúplnou? nebo ?nedostatečnou? legalitu právní legitimitou.
|
host ::
RSS.